Nejen ze své zkušenosti bych spíš řekla, že "nácviky správného dýchání" před porodem bývají na nic. Dýchání je lidská přirozenost a nikdo nás to učit nidky nemusel.Něco jiného je to snad při výuce hry na dechové nástroje, nebo operním zpěvu - to jsou opravdu specifické, mírně nepřirozené techniky, které si člověk musí osvojit, aby mu třeba nepraskla žilka v hlavě. Ale jinak? Pokud běžím a jsem udýchaná, tak tomu přece svůj dech přizpůsobuji automaticky. A to samé platí u porodu. Já jsem před porodem na žádná cvičení nechodila a ani u porodu mne nikdo nedirigoval, jak mám dýchat - šlo to tak nějak samo, spolu s měněním poloh, tak, aby mi to bylo co nejpříjemnější. Neumím si představit, že by mi kdokoliv, třeba i partner, u porodu připomínal, co mám dělat a jak dýchat, když to jak se cítím, vím nejlépe já sama.
Tlačení se zadrženým dechem, jak tady autorka uvádí (walsalvův manévr - doufám, že to píšu dobře) je nejen nevhodné, ale mám dojem, že dokonce zakázané.
Předchozí