Přidat názor k článku Odvrácená tvář poslušnosti

Lído, já mám na mysli děti normální. Moje dítě taky umělo číst i počítat ještě než šlo do první třídy, po absolvování druhé mu sama škola navrhla přeskočit jeden rok, ale předtím ho poslali k psycholožce. Ta usoudila, že to stejně nic neřeší, takže dítko přetrpělo ještě jeden rok a pak šlo do školy s rozšířenou výukou cizích jazyků, která byla tehdy až od 3. třídy. Dokonce jsme jako rodiče za tu školu bojovali, protože tu byly tlaky, aby se ta škola zrušila (!), protože děti, co na ni nebyly přijaty, jsou prý diskriminovány. Taky jsem předškolní dítko nic neučila, protože to považuju za kontraproduktivní. Zeptáš se, já ti odpovím. Ale učit tě nebudu, to je úkol školy. Taky je fakt, že před nástupem do školy umělo dítě číst a počítat, ale neumělo psát, psaní ho taky nebavilo a až někdy do páté třídy psalo jako prase kopytem. Když jsem já chodila do školy (je mi dneska 49 let), měli jsme cosi jako krasopis. Dneska je to jedno, píše se na počítačích. Jen jí říkám, aby si uměla přečíst to, co si napíše, aby pak neluštila svoje vlastní poznámky.