Přidat názor k článku Trocha smutku

Ano, před čtyřmi lety se mi stalo totéž, s tím rozdílem, že jsem potratila spontánně doma. Bolest byla sice krátká - cca půl hodiny, ale příšerná, jakoby se všechny porodní stahy, které u běžného porodu prožíváš smrskly do tohoto krátkého okamžiku, myslela, jsem, že bolestí zešílím. Z nemocnice mne vyhodili - prý mám dělohu čistou, ani mi nevěřili, že jsem byla těhotná, prý jsem nekrvácela. Následující den mi moje gynekoložka řekla, že mám dělohu natolik čistou, že opravdu kyretáž není potřeba, ale jinak že bych si mohla i stěžovat, protože argumentovat tím, že pokud nekrvácím nic mi není, je pitomost...
Pocity viny byly velké, moje tchyně mi k tomu nedodala - skoro mne vyslýchala, co že jsem dělala a čím jsem si to způsobila, jako bych si to udělala schválně.
Dnes je to pryč, mám krásné dítě a porod byl krásný, skoro nebolestivý, do vody, ve Vrchlabí. Tam mi i Dr.Korbelářová vypravovala. jak mnoho žen má pocity viny a smutku, jak je lépe v prvních týdnech těhotenství spíš opatrně říkat, že žena nedostala menstruaci, protože potratů je teď hodně a nikdo, opravdu nikdo si za to sám nemůže. Přeji Ti vše nejlepší.