Díky za článek a reakce, za přiblížení těch pocitů, které se objeví v takové chvíli.... takovou situaci jsem nezařila, ale pořád mě napadá, že je zvláštní, že když žena při "samovolném" potratu cítí takový strašný smutek, prázdno po tom človíčkovi (což naprosto chápu), tak co pak mohou cítit ženy, které jdou na dobrovolný potrat.... To musí být hrozné, příšerné, i když si jistě samy vsugerují, že si dítě už fakt nemůžou dovolit, apod. Netěžší je asi rozhodování při prokázání nějaké poruchy...Down a tak. - protože ani to není někdy 100proc. a vůbec je to hrozné dilema. Tak jsem si zase uvědomila, jaký dar jsou mí zlobiváci kluci zlatíčka lumpovské.
Předchozí