Matěj se narodil jako mé 4 dítě,10 dní po termínu,porod mi p.doktor Krčmář na Bulovce tak dlouho prodlužoval a tvrdil,že jesště se nic neděje až jsem si musela jako zkušená vícerodička porodní sál vydupat.Měla jsem tu smůlu,že jsem rodila v květnu 2005,kdy začal baby boom a porodnice byly nacpané k prasknutí a na místo na sále se muselo čekat.Podle p.doktora jsem odjížděla z oddělení otevřená na 3 prsty,mě se už podlamovaly nohy a měla jsem třesavku/ty které rodily ví.že už to je přechodová fáze/,po vyšetření porodní asistentkou,jsme jen prolétly přípravnou rovnou na sál,byla jsem na 8 prstů,jen mě ruply vodu a syn se za 20 min narodil.Do 4 měsíců v pohodě,ale pak jsem si všimla,že nepoužívá levou ruku,neotvírá pěstičku a nebere hračky do obou rukou.Dětská lékařka konstatovala,že má úchop dobrý a tím to pro ni haslo.V 6 měsících jsem si vydupala neurologickou prohlídku a následně rehabilitaci, na poliklinice na Proseku.Neználá absolutně tété problematiky/starší 3 děti mám zdravé/ jsem netušila co nás ještě čeká.Diagnozu /levostranná hemiparesa/jsem z lékařky musela vyrazit,cviky vojty,které jsme 4 měsíce cvičili byli nanic,zažádala jsem tedy o lázně,které jsme bez problémů dostali.Neuroložka nás tlačila ještě k vyšetření v tunelu,ale s tím jsem prozíravě nesouhlasila,v lázních jsem se pak dozvěděla,že vzhledem k narkozemkterou by malý musel na toto vyšetření mít,by se jeho stav mohl ještě zhoršit.Matěj začal sedět a lézt až v 11 měsících a chodit až skoro v 17ti,do té doby jsem cvičila jen reflexní bodovou metodu,kterou mne naučila známá a čekali jsme na lázně.V janských Lázních jsme byli 6 týdnů a jedním slovem super,Každý na každé terapii se nám věnoval,vše vysvětlil,rehabilitační věděla přesně,co se má cvičit,neboť jezdí na semináře do Vojtova institutu.Léčebna Vesna je jen pro děti a je to dobře,je jim tam všechno přizpůsobené,chodili jsme na magnetoterapii,do vířivky,cvičili jsme v bazénu a 2krát denně s ním cvičila fyzioterapeutka.Za těch pár týdnů se stal pro mne zázrak,chlapeček začal používat levou ručku,na levou nožku už tak nekulhá a tím,že cvičíme to co máme,tak se každým týdnem zlepšuje.Po návratu jsem zašla v podstatě naposledy n "naši"rehabiliutaci na Prosek a když se tam seběhly rehabilitační a okukovaly jak s malým cvičím,aby viděly"nové"cviky z Jánek,tak od ledna už budeme chodit jinam a to na Pankrác.Nikdy nic nevzdávejte a všechno si 10krát ověřte jinde a hlavně nejlepší je mateřská intuice,ta mě nikdy nezklamala:Zdaví všechny Zorka s Matějem
Předchozí