Přidat názor k článku Trocha smutku

Ahoj,me se to taky stalo,ted zacatkem ledna by mu byl rok.Bylo to strasny byla jsem uz ve ctvrtem mesici,sla jsem naultrazvuk se svym pritelem a sla semnou i sestra,je zajimavy ze tam nekde uvnitr jsem mela taky takovy divny pocit ze neco neni v poradu,ale nedavala sem to znat a tesila jsem se ze mi zdeli pohlavi miminka.Ale doktorka se jen zeptala jestli muze mluvit pred temi co tam semnou sou a to uz mi to bylo jasny,vsichni jsme breceli a me tam nechali lezet na tom lehatku a na brichu sem mela gel,ja se nemohla ani hybat,ale nikdo me neotrel ani nezvedl.Hned sem nastopila do nemocnice byla sem tam dva dny.Hruza porad jsem brecela a snikym nemluvila.Nemohla jsem se ztoho vubec dostat rodina radila at jedu s pritelem nekam na dovolenou ale az bysme se vratili bylo by to tu znova.asi pomesici jsem se spritelem domluvila ze bysme se mohli vzit ze by mi to treba pomohla teda byla sem si tim jista na tu chvili sem se vzdy tesila a tak sme chystali svatbumeli sme nato dva mesice svatba byla 21.10.2005 a ja presne za tyden posvatbe otehotnela.Bohuzel sem si to vubec neuzivala stale sem se bal,ale tad uz mam peti mesicni zdravou holcicku.Ale je zacatek ledna a ja mela termin8.1.byl by ji rok(nevim pohlavi)po zakroku mi to nerekli bylo uplne rozlozeny uz bylo ctrnacdni mrtvy mela sem kliku ze se nestalo este neco me,ale vtu chvili sem chtela umrit taky.Po narozeni dalsiho miminka to preboli ale na to nenarozene se podle me nikdy nezapomene.pokazdy si vsrpnu vzpomenu to sem onej prisla a lednu kdy se melo narodit.Urcite chcem poridit Michalce sourozence,ale obavam se ze se znova budu vseho bat.Tohle se nam stavat nema!!!BOLITO