Byla jsem v pokušení poslat podobný příspěvek jako Bellana,ale říkala jsem si,koho by to zajímalo. Dne 21.12.06 v 8tt jsem šla normálně s Kubuchem na procházku a najednou jakokdyž dostanu mensky. Pak už šlo vše děsně rychle.Sehnat dědu na hlídání,honem na kontrolu,odjezd do nemocnice a zbytek úplně stejný jako u Bellany. Dokonce i já jsem byla schopná s personálem provádějícím zákrok vtipkovat. Nevím,asi to byla obrana navenek aby nebylo poznat jakou bolest cítím.
A nejhorší byly ty reakce okolí. Všichni se tvářili,že se vlastně nic nestalo. Však jedno máte,bude další. Ale to že každé další těhotenství už NIKDY nebude absolutně pohodové a klidné tak jako u Kubíka,to nikoho nenapadá. Do dubna mám zákaz otěhotnět,ale už teď mám strach co bude. A opravdu si myslím,že nikdy nezapomenu ani já,to jsou kecy.
Nevím jestli tobě,Belli,ale mě trošku pomohla stránka www.anjeliky.sk.
Předchozí