Přidat názor k článku Trocha smutku

stále ještě počítám dny je jich přesně šest co jsem i já uslyšela-mám špatné zprávy maminko miminko nežije-potom to bylo ráz na ráz nemocnice,příjem,narkoza a pak.... prázdno a smutek.manžel byl se mnou,držel mě za ruku a plakali jsme oba.Mozek dokáže tu zprávu přijmout,říká si máš dvě krásné děti,přežila jsi ,snad to tak mělo být,ale přece .. v srdíčku to bolí.Nevím jak dlouho to bude bolet jen vím že to chceme zkusit znovu i když strach bude ohromný.hned jsem najela na vaši diskusi,moc mi pomáháte a tak všem co prožívají totéž přeji v novém roce jen a jen štěstí a držím palce