Přidat názor k článku Jak se u nás stal zázrak

Taky mam zkusenost s nespavymi detmi a dodnes do nebe vychvaluji paní Prekopovou, zachránila nám doslova zdravý rozum, jen skoda, ze jsem ji objevila az po deseti mesicich probdelych noci.
Naše první dcera prostě v noci nespala, neustále se budila a brecela a brecela. Nepomahalo nic, ani vzit do postele, ani nakojit, ani chovat, nic. Shanela jsem vsechnu moznou literaturu na toto tema, ale metoda vyrvani, neboli kontrolovaneho place se mi pricila a opravdu jsem se na ni necitila. Az jsem narazila na knizky pani Prekopove, vsechny jeji rady mi prisly tak prirozene, ze jsem nevahala a hned jsme zacali jeji metodu zkouset. Tedy metodu pevneho objeti. Byl to boj, uznavam, ale stal za to a my jsme se behem tri dnu konecne vyspali celou noc a nase vecne nespokojene a uknourane dite se zmenilo v roztomilou spokojenou a stastnou holcicku.
Prvni noc jsme holcicku uspali jako obvykle, dali do postylky a cekali na prvni probuzeni, ktere nasledovalo po nekolika malo hodinach, spis hodine...Kdyz se vzbudila a zacala jako obvykle okamzite silene jecet, vzala jsem ji k nam do postele, polozila tesne k sobe, rukama obejmula vrchni cast telicka vcetne rucicek, tak aby se nemohla temer hnout, nohama "zalehla" nozicky. A cekala. Samozrejme holcicka plakala a plakala a ja jsem ji podle rad pani Prekopove pevne drzela v naruci (ke konci uz se semnou temer prala, jak se chtela uvolnit) a konejsila slovy. Asi po hodine tohoto "boje" usnula. A ja taky. Nechali jsme si ji u nas v posteli, byli jsme radi ze spi a bylo nam jedno kde :-) Nevzbudila se ale jako obvykle za 1-2 hodiny, ale az po peti hodinach!! Neuveritelne. Zacala ale samozrejme opet jecet. Takze jsem ji znovu pevne obejmula a nechala plakat u me v naruci, trvalo to asi ctvrt hodiny a holcicka usnula a spala az do rana!!! Druhy den se vzbudila uz jen dvakrat a stacilo asi 10 minut objeti a spala dal. Treti noc uz spala celou noc a spi dodnes (jsou ji 3,5 roky), tedy dnes uz se svou sestrickou ve sve posteli a svem pokojicku :-)
Podotykam, ze to pro me bylo hodně narocne, nechat ji plakat, "prat se se mnou", ale zakladem bylo, ze nez jsme se do toho pustili, byli jsme s manzelem oba vnitrne presveceni, ze to je pro nas i pro nasi holcicku to nejlepsi, takze s timto vedomim se to dalo zvladnout.
Zustal nam jeste problem s usinanim, nechali jsme ji usinat v nasi posteli, se mnou nebo s manzelem, ale vzdy to bylo na hodinu, nekdy i dve. Takze jsme opet aplikovali metodu pani Prekopove (v cca 10 mesicich). Dcerku jsem zabalila pevne do deky (vcetne rucicek), tak aby se opravdu temer nemohla pohnout a prilehla k ni, cekala jsem strasny rev, ale nic takoveho se nedelo, jen klidne a spokojene dite, ktere behem par minut usnulo!!!!

Opravdu jsem moc vdecna za knizky ktere pani Prekopova napsala a dodnes z nich pri vychove svych dcer cerpam.
Omlouvam se za tak dlouhy prispevek, ale pri cteni vasich prispevku se mi to vsechno vybavilo jako by to bylo dnes :-)