Přidat názor k článku Trocha smutku

Já jsem prožila také nemilé chvíle s naším čtvrtým těhotenstvím.Trvalo mi dost dlouho než jsem si zvykla na to že čekáme další miminko.Bylo to zcela neplánované.Ale věděla jsem že miminko bych nikdy nenechasala potratit jen kvůli tomu že už nechci.Až jsem vše překonala a začala se pomalu těšit,obědnala jsem se uplně náhodou na natočení miminka na DVD,jen abychom měli památku.Jenže na sonu se zjistilo že není něco v pořádku.Byla jsem v té době v 16tém týdnu.Ukázalo se že naše miminko nemá okolo sebe pro správný vývoj téměř žádnou plodovou vodu.Bylo to tím že nemělo ledviny.Do tohoto týdne bylo stále v pořádku protože vše zastávala placenta,ale do týdne kdy jsme měli přijít znovu na další sono,nebyla tam voda už skoro žádná,a maličké už mělo propadlý hrudníček,protože bez vody nejsou zaplněné plíce,tudíž se nemohou ani vyvíjet.Před námi bylo rozhodnutí ,buď vše necháme jak to dopadne,nebo potrat.Oba s manželem jsme hned věděli že nemáme právo naše miminko nechat trápit.Proto jsem přijala tu hroznou možnost potratu.To jsem ale ještě nevěděla že budu muset potratit klasickým porodem.Řeknu Vám bylo to hrozné.Byla jsem na tom taky hrozně,ale díky Bohu už je mi lépe.Trvalo to vše do 26.10.04.V dubnu tohoto roku bychom měli naše miminko na světě,ale prostě se stalo a není to už pravda.Ale věřím že je v těch nejlepších rukou.A to mi dává pocit klidu a utěšení.