Přidat názor k článku Návrat do práce aneb štafetu přebírá tatínek

Je to určitě individuální. Moji rodiče žijí ve stejném vchodě jako my a přestože ještě miminko teprve čekáme v květnu již jsou celí natěšení až bude na světě a budou se o ně moci starat s námi, dokonce si pořídili i nové větší auto aby se jim tam vešek kočárek. Pravdou je, že si na ně počkali až do mých 33 let a jiné malé dítě v rodině není. Ale vždy kromě nás se sestrou jsme na dovolenou vozili bratrance či sestřenice a vůbec se nám v dětství velmi věnovali a toto pouto trvá dodnes. Přítelovi rodiče takový nejsou a mi s tím prostě počítáme a je to samozřejmé. Jsem velice vděčná a také to za samozřejmost nepovažuji, že takové rodiče mám. Mám zajímavou práce a velmi dobře placenou a proto se chci již po osmi měsících do ní vrátit, slíbila jsem to zaměstnavateli, který mi vychází velmi vstříc již teď kdy po třech měsících na rizikovém těhotenství jasem se vrátila do práce na šest hodin a v případě potřeby mohu kdykoliv odejít či zůstat doma a to samé po mateřské. Moje mamka sice není ještě v důchodu, má nárok až od dubna příštího roiku, ale již v lednu odejde a bude hlídat našeho prcka. Sama se nabídla, dokonce to již takhle plánuje od začátku, kdy jsme se rozhodli mimi mít a moc se na to těší. A protože to pro nás bude velká pomoc a ještě jednou opakuji nebereme to jako její povinost či samozřejmost, budeme jí platit. Proto je mi líto těch, co nemají tu možnost podělit se o starost se svymi rodiči byť třeba jen na pár hodin a to ať už z jakéhokoli důvodu.