Přidat názor k článku Dopis mrtvému synovi

Dobré odpoledne.
Nechci, aby byl tento článek jakkoli urážející, ale docela mě pobouřil váš názor na lékaře ,,polobozi v bílém", proč? Můj otec pracoval na pohotovosti 15 let. Myslím, že to je dobrý lékař, i když teď již neordinuje. Moje matka i babička jsou lékařky také. Vím, aspoň trochu, jak to chodí, proč se všichni jen díváte na to kolik lidí zemřelo? Nedovedete si představit kolika lidem už můj otec zachránil život. A tom se nezmíníte. Vím je to smutné, že zemřel. Je mi líto, každý se setká se smrtí někoho blízkého. Ale spousta dalších přežila. Díky lékařům. Díky jim je procento umírajících stále menší. Ale vy nedokážete nic jiného, než si na ně stěžovat. Věřte, lékaři mají těžký život, proto taky ani lékařem být nechci. Tohle zaměstnání ohromně působí na psychiku. Lékař, ač se to nezdá, se svými pacienty soucítí, tedy aspoň můj otec takový lékař byl. Problémy pacienta se snažil řešit a byl své praci zcela oddaný. Pokud už někomu nebylo pomoci, hodně ho to vzalo. Myslíte si, že jsou lékaři bezcitní? Naopak, lékaři cítí i vaši bolest. A snaží se pomoct, ale nejsou všemohoucí. Někdy to prostě nejde, prosím nedávejte vinu za smrt vašeho syna lékařům. Myslím, že většina z nich si to nezaslouží. Obětovali své práci život a zachránili tisíce lidí. A vy se na ně zlobíte... Třeba by váš syn zemřel mnohem dřív.. Třeba už mu lékaři ten život několikrát zachránili. Ale neomezenou moc nemají. Bohužel. Díky, Lucie