Přidat názor k článku Jak vystudovat při práci a s rodinou... I.

Docela souhlasím s Denisou, ale chápu i Trinity, že ten čas nevidí.

Já jsem začala studovat VŠ při práci (denně, ale povinných seminářů je minimum, téměř 0, a v práci jsem v té době byla již 3 roky a škola s ní souvisí, takže mě podpořili). Musím říct, že při práci to pro mě byl o něco větší stres než teď při Vojtovi, neustále jsem spěchala na přednášky (když mě zajímaly a mohla jsem si to časově dovolit) a z přednášek, kopírovala skripta,... Ale je fakt že stres to byl hlavně kolem zkouškového.

Když se narodil Vojta, dala jsem si půl roku pauzu a pak jsem se do toho vrhla znova. Chvílema s tím mám chuť praštit, ale naštěstí mi to manžel nedovolí. A jak to teď dělám? Manžel doma taky skoro není, ale občas ho ukecám, aby si s Vojtou užil a mě nechali učit, jinak mám naštěstí hlídací babičku - ale ta ještě není v důchodu, takže může hlídat max. 2x týdně (jednou si vezme dovolenou a pak o víkendu). Nejhorší je zůstat disciplinovaná - není možné učit se o zkouškovém nonstop, je třeba spíš průběžná příprava (+ většina vyučujících je ochotná vyzkoušet studenta i mimo zkouškové, aspoň u nás - FFUK, andragogika a pers. řízení). Takže jsem si na sebe vymyslela, že bez ohledu na hlídání musím učení věnovat alespoň 8 hodin týdně - a v tabulce si to pěkně odškrtávám. Musím říct, že mě to teď mnohem víc baví, protože to je jediné intelektuální vyžití, co mám, tak si to užívám. A to nejtěžší už mám za sebou - tj. prvák, kde je potřeba se seznámit se spolužáky a pak vztahy náležitě utužovat - já pomůžu tobě a ty pak mě, to se náramně vyplácí. A kvůli tomu mému přerušení je teď většina mých spolužáků přede mnou o kus napřed, takže většinou mají, co já potřebuju.

A jak vypadá domácnost? Někam dál než na procházku (např. na cvičení) můžu vzít Vojtu max. 1x týdně, protože ten den jsem pak tak vyřízená, že z učení nic není, byt nám uklízí Ukrajinka (200 Kč za celý úklid není zas tak moc a mě to nestresuje), vařím když na to mám chuť a energii. Když je Vojta hodný, můžu si něco do školy číst i přes den, ale na to se rozhodně nedá spoléhat, takže můj čas je většinou mezi 8 a 10 večerní (pak už mi to nemyslí).

Takže když to shrnu: asi je těžší na mateřské začínat než pokračovat, ale možná je to lehčí než začínat při práci (když je hlídání nebo když je z čeho zaplatit hlídání). Taky je určitě obrovský rozdíl mezi obory, andragogika a pers. řízení je malá katedra, kde panují se studenty přátelské vztahy a (téměř) nikdo nemá zájem dělat jim bezdůvodně potíže.