tak jsem jen četla a přikyvovala. Každý by asi řekl, že bych měla být šťastná. Mám moc hodného manžela, je pracovitý, vydělává dost peněz, nikdy se nehádáme, máme super dceru,...Jenže, jsem vdaná tři roky a z manželství se stává stereotyp. Já stále doma, vařím, uklízím, peru, umývám nádobí, což z duše nenávidím. Manžel celý den v práci, potom ho čeká nákup a rychle domů, aby si trochu užil dceru. Někdy si říkáme, že bysme si to chtěli vyměnit, aspoň na chvilku. Asi je to naše vina, že máme každý den stejný, že každý večer vidím, jen to, že zítra to začne nanovo. Kromě naší dcery se nemám z čeho radovat a na co těšit. A je mi z toho smutno. Teď, když jsem se z toho vypsala, tak mám pocit, že to musím změnit.
Předchozí