Přidat názor k článku Tramvají naposledy?

Na téma cestování v MHD bych mohla napsat román, je to téma, které se nikdy neomrzí ;-)
Autorku bych chtěla povzbudit, že může být i hůř - já jsem takhle před rokem denně do tramvaje soukala kočár s dvojčaty a jezdila jsem vyzvedávat starší dítě do jeslí. A nazpět jsme jeli všichni. To vše v centru Prahy, v narvaných tramvajích, samozřejmě v dopravní špičce. Línou hubu rozhodně nemám, protože spoléhat se na v tomto případě na ochotu byl tak trochu risk, že to tam nenaházím/nevyházím všechno včas a že bylo občas fakt namále :-))) Trvalo to rok. Že by někdo to starší, tenkrát 2,5 leté dítě pustil sednout, to se stalo fakt málokdy. Takže jsem držela břichem tank, jednou rukou druhé dítě a druhou rukou sebe.
Samostatnou kapitolou pak bylo metro, na stanice, kde není výtah jsem se vydávat nemohla. S kočárem po schodech to jde ještě hravě, ale co přitom s dalším dítětem, když ten tank je potřeba vzpírat oběma rukama a i tak je to dost záhul (cca 45 kg) , to jsem fakt nevěděla.
A ještě mě jednou vlastně na těch schodech, kdy jsem oběma rukama držela vzepřený kočár, jeden romský spoluobčan sebral mobil z batohu, který jsem měla na zádech. Tenkrát se mnou ale mimořádně jel manžel, který byl se starším synem na schodech přede mnou, takže zareagoval na můj řev a prostě si tam toho chlapíka nahoře odchytil. Akorát teda to naše starší dítě netušilo, proč maminka tak řve a tatínek se přetahuje s nějakým cizím chlapem :-(
Teď už naštěstí bydlíme na vesnici, MHD sem sice jezdí, ale taková, že dvojkočár se do ní nedostane ani omylem, takže mi nezbyde nic jiného než jezdit autem a podobné trable neřeším :-)
Takže autorko - může být i hůř, já si zase vždycky představuju, že má třeba někdo trojčata nebo čtyřčata ;-)