No vidis, to je prave ten rozdil...ja si myslim, ze zivot neni jen o tom "bavit se". Jenze pokud ma dite podle tebe hysterickou matku [ ja si myslim, ze zmatkarstvi a hysterie je dost rozdil], zase mu takova situace neprijde tak jako tem, kteri na ni narazi nikdy nebo vubec. Ja jsem jela jednou z tabora, mamka si nas mela vyzvednout na nadrazi v Jihlave [ostatni byli z Brna] a neprisla...tak jsme se sestrou putovaly 100 km od domova, do rodiny celkem neznameho hlavniho vedouciho..uz ani nevim, jak a kdo nas tam vyzvedl...a vzniklo to proto, ze ji nas tatka rekl jiny vlak...zadne extra trauma jsme z toho nemely, i kdyz jsme se v tu chvili moc nebavily...no, ale naucily jsme se minimalne to, ze ani rodice nejsou vsemocni, dokonali, ze i jim se obcas neco zvrtne...ale ze dulezite je to zvladnout a nedelat z toho tragu. coz podle me autorka nedelala.
Předchozí