Přidat názor k článku Z Opavy, z Opavy jede vláček do Prahy…

Vali, u Tebe bychom my asi neobstáli:o)))) Manžel je programátorem u dceřinné společnosti ČD (ještě myslím před dvěma lety spadali pod dráhy úplně), jeho taťka dělal celý život výpravčího, a jeho maminka byla po dlouhá léta u dráhy taky. My se přestěhovali na vesnici, kde se křížila hlavní trať Pardubice - Česká Třebová s lokálkou - klukovi byl rok a půl - a procházky na nádraží byly poměrně časté. Když mu byly tři, jezdili jsme vlakem na výlety prakticky denně - musím říct, že zpětně toto období hodnotím jako nejkrásnější v mém mateřství, protože syn byl zcela zaujatý už jen tou jízdou vlakem, no a hry v parcích (které se v našem tehdejším bydlišti nevyskytovaly) byly báječnou třešničkou na dortu. Sama jsem si to taky vychutnávala - po několika letech částečného domácího vězení:o))) jsem měla možnost potěšovat se krásou přírody nebo i kultury (to zatím jen krátce) - obojí mi na oné vsi velmi, velmi scházelo.
Nikdy jsem s vlaky neměla problém, ale je fakt, že za prvé jsme nemuseli dalece přestupovat (nenávaznost některých spojů je opravdu někdy dost k vzteku), a za druhé - hlavní trať je asi o něčem trochu jiném než lokálky.
--- V synovi ale ono vlakování zanechalo hluboké stopy - dneska kupujeme modely, chystáme "půdu" pro panel s krajinkou a vybíráme encyklopedie s železniční tematikou...