Přidat názor k článku O kouření na veřejnosti

Nečetla jsem všechny příspěvky, ale určitě budu kdovíkolikátá, která se s chutí přidá k autorce článku. Sama jsem asi 6 let kouřila, i když jsem nebyla silný kuřák, tak jsem se ale taky docela nerada podřizovala a měla jsem pocit, že proč by to mělo někomu vadit - přitom jsem ale dobře věděla, že je to vůči nekuřákovi nefér - nedávám mu na výběr, prostě v mojí přítomnsoti musí být i s mojí cigaretou. Už dlouho nekouřím - 10 let - a ani nebudu, už mi to nic neříká. Ba naopak - strašně mi to smrdí a vadí mi to. Když ráno jedu výtahem, kde si nějakej "kretén! (jak to jinak nazvat) honem honem zapálí cigaretu, tak mám dost. Nejenže to musím dejchat ale ještě sama po cigárech smrdím. Před měsícem nastoupil do práce nový kolega, který bude asi silný kuřák. Máme tam extra místnost, kde se kouří a on tam odbíhá teda dost často. Když se vrátí tak z něj táhne takový děsný puch, že se mi z toho fakt dělá nanic. Nevím, co kouří, asi nějaké hodně silné cigatery. Připadám si jak nějaká netolerantní hysterka, ale hodně mi to vadí, je to opravdu nepříjemné, sotva to trochu vyčichne, tak letí kouřit znova. Další kapitola jsou hospody - sedět ve společnosti, kde většina kouří, to je fakticky utrpení.Přitom se jinak ráda pobavím, pokecám atd., ale zpravidla to kvůli kouření dlouho nevydržím. Nedávno jsem byla s kamarády na nějakém country bále, bylo tam nějak podzřele dobře a pak jsem si najednou uvědomila, že tam kouří jen jeden jediný člověk a to ještě občas - to byla paráda. Tak snad se blejská na časy !