S naším mrňetem si chodíme posedět do kaváren a restaurací od té doby, co se naučila sedět v dětské jídelní židličce. Já jsem ráda, že se o mně v restauraci někdo postará, uvaří mi jídlo, přinese mi ho a stále se ptá, jestli něco nepotřebuji... :-)) Pro mně balzám na duši. A Terezka? Ta je úplně šťastná, kouká na lidi, na děti, ukazuje, tleská... A nejvíc miluje číšníky a servírky, protože pořád něco zajímavého nosí... :-)
No, do restaurací se s dětmi dnes prostě normálně chodí a hotovo. A z kuřáků šílim. Třeba z těch, co si přisednou k vašemu stolu, protože se jinam nevejdou, řeknou ťuťu, to je krásné miminko a zapálí si cigáro... Ač jsem jindy úťáplá holka, tak to řvu jak tur! (Jen na vysvětlenou, nechodíme s malou do žádných putyk, ale třeba do pizzerie na oběd nebo na odpolení kafčo do kavárny). Mohlo by být v restauracích dovoleno kouřit třeba až od 8 večer.
Předchozí