...a také matka dvou dětí. Autorka píše, že pár let nemusí jít do restaurace, do Pizzerky, na koncert.... Ale moje děti chtějí jít na dětský film a ve vstupní aule kina se kouří. Chtějí jít na dětské maškarní a v předsálí se vzduch dá krájet. A jelikož je zde občerstvení a WC, courají dětičky dveřmi mezi sálem a předsálím a kouř se přelévá do sálu.... Chceme jet někam na válet a do nádražní budovy se nedostamneme jinak, než prodráním se shlukem kuřáků před vstupem. A to nekomentuji jejich věčné odplivování na zem a všudepřítomné vajgly a sirky....)...
I moje děti chtějí jít někdy na pizzu (a rozdělení sálu na "kuřáckou" a nekuřáckou" část mi připomíná rozdělení bezénu na půlku "nesmí se čůrat" a "smí se čůrat") a konec konců jsem přesvědčena, že se děti potřebují naučit i slušnému chování v restauraci nebo na koncertě.... Takže i pokud já bych byla ochotná se kulturního a kulinářského vyžití na pár let vzdát, nic by to neřešilo. A proč bych se ho měla JÁ vzdávat??? A jak by pomohlo že na pár let? Já myslím, že kouřaní mi bude vadit i za 10 let a kuřáci budou zapáchat i za 20 let.
Nečetla jsem diskusi, reaguji přímo na článek, který mi mluví z duše a doufám, že se díky němu alespoň někteří kuřáci zamyslí....
Simča
Předchozí