Přidat názor k článku O kouření na veřejnosti

Tak podívej se, drahoušku, píšu fakt naposledy, protože, ač ostatní měli argumenty, chápeš, měli, Ty jenom kecáš.
Je mi jedno, co tu píšeš o mne, já jsem kalil vodu, místní reakce byly velmi slušné a na úrovni.
Co se týče mých finančních možností, skutečně na tom nejsem špatně, už jsem to tu psal. A psal jsem to tu jako reakci, nevím, proč bych se měl chlubit něčím, co mám společného se spoustou lidí. Spíš jde o to, že, jak velice púěkně napsala Mirka, si můžu plnit sny a můžu je plnit i svým milovaným. Např. manželka chce zůstat nějaký čas po mateřské doma, dál se v klidu vzdělávat, a já jí to rád, samozřejmě kvůli své ješitnosti a namyšlenosti, umožním. Třeba proto, že já si to, narozdíl od Tvého muže mohu dovolit. Tolik jen malý rejpanec.
Za esteta se považuji, pokud jsi mne tím chtěla urazit, budeš to muset zkusit znova.
Co se mne ovšem velmi dotklo, je, že nazýváš mou ženu slepicí. Já tady konkrétně neútočil, nikomu jsem neřekl, Ty jsi slepice, ne, já kalil vodu a pustil se dobrovolně do debaty, která byla předem jasný debakl.
Ovšem Ty urážíš člověka, kterého jsi nikdy neviděla, neznáš, nevíš, zda má stejný názor jako já. Urážíš neviného.
Takže já beru zpět. Ostatní nejsou slepice. Jsou to dámy hodné diskuze. Tobě nenapíšu, že jsi slepice, to by nebylo fér. Je mi líto, ale naštvala jsi mne svou ubohostí. Ty nejsi slepice, Ty jsi ubohá. Sbohem.