Cairo, naprostý souhlas, to co jedna maminka bere v pohodě, druhá rozmázne jako drámo. Ono porodní plány a tak je príma věc, ale když jste na to moc fixovaní a nedokážete flexibilně zareagovat na změnu situace (porod nepostupuje atp), připadáte si odstrčená, neopečovaná a vůbec to nehodnotíte kladně.
Mě například výtečně vyhovovalo mít "soukromý" porodní pokoj - tj. kam vás dají z příjmu a odkud odejdete už s miminkem - žádné přesuny. To bylo to hlavní co jsem chtěla u porodu mít (+ samo manžel) a podle toho jsem si vybrala porodnici. Zbytek probíhal celkem normálně (taky jsem se bála mnohem větší bolesti a mnohem delšího průběhu), miminko bylo zdravé a čilé, takže spokojenost. Jediné co bych byla uvítala, kdybych měla možnost znát jména těch lidí kdo byli u mého porodu (PA a doktorka), protože jediný papír co mám je o miminku a tam je podepsaná dětská dr. Myslím něco jako zápis z porodu - co se dělo a v kolik, co mi píchli a kdo u toho byl. Abych jako pacient věděla co se mnou dělali (po oxytocinu jsem byla mírně "sjetá" a pamatuju si že bylo půl osmý když jsem ho dostala a malá se narodila v jedenáct), takže kdyby tam nebyl manžel, nevím nic.
Předchozí