..s přístupem k malým pacientům a k jejich matkám,v našem zdravotnictví vážně není něco v pořádku.Udivuje mne,že sestry i lékaři se vždy podivují nad tím,když projevíte starost o zdraví svých dětí,když v těchto chvílích,kdy jsou nemocné chcete být s nimi,zmírňovaz jejich bolest a strach alespoň svou přítomností,pohlazením,podporou. Mé děti naštěstí nebývají moc nemocné/syn 12,dcerka 6/.Jen jednou,když byl syn nemocný pobýval asi 14 dní v nemocnici. Nešlo o nic život ohrožujícího i tak trvalo 2 dny,než jsem tam mohla být s ním/bylo mu 1,5/. Jednání sester a lékařů bylo tak příšerné a mám dojem že snad hraničilo s týráním,že jsem po týdnu "péče" odcházela i se synem na revers domů,kde se pomalu vzpamatovával.Od té doby se zaklínám,že do nemocnice fakt až už nebude jiná možnost.Držím palečky a přeji Tobě i Tvým klukům pevné zdraví...
Předchozí