Přidat názor k článku Milenka je už Doma

Mili, v první řadě upřímnou soustrast. Nezažila jsem, že by mi umřelo dítě a ta myšlenka mě upřímně děsí. Když mi bylo deset roků, zemřel mi o tři roky starší bratr kvůli nádoru na mozku. Poslední léta strávil střídavě doma a po různých nemocnicích, moc jsme se nevídali. Nechci se dotknout Tvé víry, ale nesnáším ty ponižující řeči o tom, že Bůh nás zkouší, že si to zasloužíme a že to tak má být. Kdyby totiž nějaký Bůh existoval, nikdy by nedopustil takové trápení, které jste zažili Vy s Vaší Milenkou a spousta jiných slušných a poctivých lidí, jejichž blízcí (nebo i oni sami) se trápí. Nebudu to rozebírat, je to můj názor. Jsem ateista a zůstanu jím do smrti, protože tohle bych Bohu NIKDY NEMOHLA ODPUSTIT.