Přidat názor k článku Milenka je už Doma

Milá Mili, tvůj příběh je velmi smutný a bohužel pro matku není nic horšího než hledět na své umírající dítě a nemoci mu pomoci. Jak rády bychom vzali ten úděl na sebe, aby se naše milované děti netrápily. Pevně věřím, že Milence je lépe a ráda by byla, kdyby tvé trápení nebylo tak bolestivé. Chce to hodně síly, kterou určitě v sobě máš, jít dál. Moc ti držím palce,ať se odrazíš tou správnou nohou a plně se nadechneš nového plného života.

Co mě ovšem znovu podivuje, je to, že jsi nemohla být s ní v nemocnici. Já jsem teď byla s dcerou sice na velmi banálním zákroku, ale při přístupu k matkám, který tam zdravotnický personál vede, jsem se odhodlala a svůj otevřený dopis přes síť mateřských center postoupila vedení dané nemocnice. Mrzí mne,že v nás zdravotnický personál vidí přítěž, né pomoc. Přitom láska, péče a starostlivost vlastní matky u lůžka nemocného ba dokonce umírajícího dítěte, je velmi velmi důležitá. Pro dítě je to velkou úlevou a hlavně i to přináší značné pokroky při léčbě. Přeci stresované dítě, se bude hůře uzdravovat než dítě, které tam má svého rodiče, který mu je v těchto těžkých a bezradných chvílích oporou.

Milá Mili, přeji ti hodně síly do dalšího života. Markéta