Jahůdko, ale jo, já to chápu. Ale já mluvím o něčem jiném. Já chodím sem na Rodinu už asi šest let a za tu dobu tu diskuzí na téma "klystýr" bylo... ale ženy, které chtějí klystýr, aby se necítily trapně, většinou uvádí, že lepší klystýr, než se na sále pokálet. No ale to, že dostanou klystýr, přeci nezamená, že se na sále nepokálí. To mohou přeci i s klystýrem. Jenže dřív se dával klystýr automaticky všem, takže je tady něco jako obecné povědomí (živené mnohými zdravotníky), že klystýr k porodu patří, protože je to přeci lepší než se pokálet. Stále se ještě v mnoha nemocnicích bere ten klystýr až příiš automaticky, tedy - "žena má možnost ho odmítnout", pouze někde jedou stylem "žena má možnost o něj požádat". Tedy na psychiku ženy působí i to, že většina nemocnic ho stále vlastně nabízí jako něco v podstatě důležitého, jen malá část ho nijak automaticky nezmiňuje a dá ho jenom potřebným (ať už mají zácpu nebo se bez klystýru cítí trapně). Až se to změní, až bude běžný přístup že klystýr je u normálního porodu zbytečný, až bude jenom pro ty, co ho z nějakch důvodů budou vyžadovat, tak ubyde i těch žen, které budou myslet na to, jak to asi bude trapné, když se u porodu pokálí. Kolik žen dneska myslí na to, jak je to trapné se u porodu pozrvracet a požádá předem o vypumpování žaludku nebo se třeba pomočit a chce předem zavést cévku s vývodem do pytlíku? Nebo mysíš, že pozvracet se u porodu je míň eklhaft, než vytlačit bobek?
Předchozí