Ivo,
naprosto s tebou souhlasim. Ziju uz nekolik let v zahranici a jsem s mistni peci moc spokojena - navrat do CR me desi. Myslim si, ze ve spolecnosti jako je CR je proste potreba vyvijet neustaly natlak. Tech historek o lekarske peci, ktere jsem uz cetla, je tolik...
Myslim ale, ze bez urcite organizace to nepujde. Neznam soucasne moznosti stiznosti, ale napada nasledujici:
- dopisy a navstevy poslancu vyzadujici ustanoveni lekarske eticke komise, ktera by projednavala kazdou stiznost a byla povinna na kazdou stiznost odpovedet a definovat postih za hrube chovani a zanedbani povinnosti (pokud komise jiz existuje, tak by mela zaradit vyssi rychlostni stupen).
- zalozeni webovych stranek (pripadne sekci na Rodine), kde by lide mohli popisovat sve pribehy (klidne anonynme s tim, ze redakci sdeli sve udaje pro pripadne vysetreni) a natvrdo jmenovat
- jednani s lekarskou komorou pro definovani urcitych pravidel - napr. jak casto musi lekar pribuzne informovat, kdo ma narok s pacientem pobyvat a jakou dobu apod. Nejake vymluvy na investice neberu - maminka si muze vybrat, jestli bude sedet na zidli u ditete nebo spat doma v posteli, ale ma tu moznost mit
A rozhodne - delat do nejvetsi humbuk - porad dokola - pro noviny a televize je to vdecne tema. V Anglii takhle Jamie Oliver zburcoval rodice, aby vyzadovali lepsi obedy ve skolach a uspel. Musi se to porad zviditelnovat a porad se domahat zmeny. Jinak to nepujde.
Ale je to hodne prace....
Kimmy
Předchozí