Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

Zdravím všechny maminky, chtěla bych vás povzbudit. Pět dní před vánocemi a svými druhými narozeninami spapal můj synek dědovi léky na vysokej tlak a tak jsme šupajdili do Brna, do dětské nemocnice v Černých polích. Když jsem tam předem volala, tak mi řekli, že s ním zůstat rozhodně nemohu. Tak jsem si ještě obvolala ostatní brněnské nemocnice, ale všude stejné. No nic, řekla jsem si, tak budu sedět na židli u postýlky. Přijeli jsme na příjmu jsem oznámila velmi nepříjemné paní doktorce, že tam zůstávám. Zkoušela na mne vše, ale pak pochopila. S trochu zvýšeným adrenalinem (mým) jsme se dostali na oddělení, kde nastala totální změna k lepšímu. Sestřička se mne zeptala, jestli budu docházet a já až zbytečně důrazně řekla že ne, že budu u synka sedět na židli, když tedy nemají postele. Ona nechápavě zvedla obočí a řekla mi, že mají lůžka a že za 200kč na noc tam mohu spát. Od tohoto okamžiku se vše odvíjelo perfektně. Malý byl v pořádku, druhý den jsme jeli domů...zařídili nám vegetariánskou stravu a hračky jsme měli jak jsme potřebovali. Jediné nepříjemné bylo to, že na pokoji stále běžela televize nova...a to na všech i s ouplně malýma miminka. Taky bylo velmi nepříjemné, když jsem šla z obědu, tak na jednom pokoji byla sama malinkatá asi rok a půl stará holčička, která strašně plakala. až hystericky a nikdo si jí nevšímal. Opatrně jsem na ni začala mluvit a ona se za chvilku uklidnila, pak jsem na to upozorňovala sestřičku...která za ní pak šla. Myslím, že je rozhodně prospěšné, pokud zůstaneme se svým miminkem, protože i když je zdravotnickej personál zlatej, stejně se nemůže věnovat všem tak, jak by to potřebovali.
Přeju vám pevné nervy a hodně štěstí a veřím, že vše se brzy k dobrému obrátí.