Hledání smyslu života(tedy i utrpení) je obsaženo ve všech náboženstvích a vírách. Nemusí být jen zjednodušený pohled na to, že jelikož jsme se v některých životech s čímsi nevypořádali, vracíme se znovu a znovu k tomuto úkolu. Stejně naše představy o nové dimenzi jsou jenom tím, co my umíme říct, přímou zkušenost nikdo nemá. Ježíš žil, Budha žil, dle mého by si rozumněli.
Mně je blízký Kristův příběh s těmi všemi tajemstvími,obrazy, mnohoznačností. Navíc sem kulturně a historicky patří. Momentálně jsou instituce, které se jím zabývají, módně pranýřovány,takže kdekdo mluví o odvislých problémech, aniž by se vůbec zamyslel nad podstatou.
Já neumím pochopit čistý ateismus, to jako myslíte, že všechny ty složitosti světa jsou zkrátka hříčkou DNA? Zcela nahodilou? Že smyslem našeho života je splatit hypotéky, dostat děti na KU a pěstovat rajský na chatě?
Předchozí