Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

Smutný článek....
Já jsem byla se synem hospitalizována na dětském ORL v Motole, když mu bylo 6 týdnů. Před příjmem jsme se ptali lékaře, který s námi vše vyplňoval, zda tam můžu se synem být, protože je malinký a je kojený, že si třeba i připlatíme. Mudr mi řekl, že tam žádné takové možnosti nejsou... Při příjmu jsme zjistili, že tam mají min. 3pokoje vyhrazené pro matky s dětmi a měli jsme štěstí, že nám jeden zbyl. Takže mě trochu zarazilo, že lékař neví, co je na jeho vlastním pracovišti. V tom jsme měli štěstí, ale přístup dětských sester mě naprosto zarážel, neustále nám nutili nemocniční lahvičky s tím jejich šíleným čajem a když jsem všem pořád říkala, že syna kojím a nic jiného nepotřebuje, koukaly na mě jako na exota, což nechápu.. Malý měl celkovou narkozu kvůli magnetické rezonanci, takže byl kvůli tomu 12 hodin bez kojení/ v tu dobu se kojil každé 2-3 hodiny/, takže plakal hlady a žízní a sestry mě okřikovaly, ať si ho koukám uklidnit - náš pokoj byl vedle sesterny a asi je to dost obtěžovalo.
Vím, že je to hodně o lidech, ale tak nějak v nemocnici člověk očekává trochu vstřícnosti a porozumění...