Já mám také velmi dobrou zkušenost s dětským oddělením v Pardubicích. Dcera byla hospitalizovaná ve svých necelých sedmi měsících se zánětem ledvin. Samozřejmostí byl i můj pobyt tam včetně stravy a lůžka. Mám dokonce pocit, že do určitého věku dítěte je toto právo - být s dítětem na pokoji - dáno zákonem a pojišťovna to hradí.
K dispozici byla herna s hračkami, to ale pro větší děti, ta naše malá měla zájem jenom o mě. :-D Byly tam i erární kočárky, což mi velmi vyhovovalo, protože malá byla zvyklá usínat při kodrcání. Prakticky jsme vůbec nemusely nějak měnit režim. Na pokoji jsme byly dvě (dvě děti + dvě maminky).
Vizita byla většinou 2x denně a informací dost, ne jenom na vyžádání.
Já myslím, že je to tak dobře. Vždyť je to úplně přirozené, že v době nemoci je matka na blízku, dítě je klidnější, lépe se tudíž zotavuje a není stresované. Nemocnice ušetří za zdravotnický personál, který by jinak musel o dítě pečovat - krmit ho, vážit, přebalovat, převlíkat, koupat, hrát si s ním... Ze strany zdravotníků pak stačí děcku jen aplikovat léky, o nic jiného se nemusí starat a všichni mohou být spokojeni. Kéž by to tak fungovalo všude.
Předchozí