Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

V září 2006 byla dcera (tehdy 15 měsíců) hospitalozovaná na dětském odd. na Bulovce. O možnosti opustit ji jsem neuvažovala. Hospitalizaci matky však brali jako samozřejmost a ani ode mne nežádali uhradit pobyt či stravu.
Silné zvracení vedlo u dcerky k dehydrataci a hypoglykémii (byla jako hadrová panenka, ani nemohla sedět). Pravděpodobnou příčinou byla infekce, jejíhož původce se nepodařilo prokázat. Zarazilo mě, že na pokoji s námi byl hospitalizován 10denní chlapeček s maminkou. Nejvíce jsem se možného přenosu infekce na miminko bála já (když ošklivý bacil takto ubližoval mé "velké" dcerce, jak by asi mohlo dopadnout to novorozeně?), ostatní, zdálo se, s tím neměli problém. Zeptala jsem se sestry, zda by nebylo vhodné přeložit chlapečka na vedlejší pokoj, kde byla volná postel (a dítko s nějakou "bezpečnou" chorobou). Sestry chlapečka s maminkou přestěhovaly. Bez problémů, ihned a ochotně. Jen se nad nebezpečím asi nikdo moc nezamýšlel.
Celkově hodnotím pobyt kladně - sestry ochotné, informací od lékařů dostatek, nebylo třeba používat metodu výslechu, na doplňující otázky odpovídali ochotně. Návštěva lékaře na pokoji a kontrola nejméně 3x denně. Uklizeno. Strava 5x denně - zdarma (to beru jako luxus, bez ironie). Dcerka nejprve nic nejedla ani nepila, pak se stala plně kojeným dítětem na pár dnů. Dietní sestra ochotně nabízela pomoc, pokud by nastala změna. Dětská herna.
Byla jsem velmi překvapená. Mile. Přeju nám všem, aby se toto stalo normálním všude.