Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

To už je minulost, že se s mononukleosou musí do nemocnice. Mě tam před 20ti lety nahnali(bylo mi 21 let), na infekci na Bulovce, ačkoliv jsem měla úplně lehký průběh, ani v krku mě nebolelo a teploty nebyly přes 38. (Zato jsem musela celý týden co jsem tam strávila nosit priznitz, čkoli jsem pořád opakovala, že v krku mě nebolí a uzliny naběhlé nemám, na rozdíl od ostatních spolupacientek.) Před dvěma lety měly mononukleozu obě moje děti - postupně, ale léčili jsme je doma. Pouze ten, který onemocněl jako druhý, s "typickým" průběhem, kolem Silvestra, tak u něj nám naše dětská dr.řekla, že kdyby šly horečky až ke 40 a nebo by moc ztěžka dýchal a dusil se přes oteklé mandle, raději máme zajet do nemocnice, kde by mu nasadili nějakou léčbu. (Ona měla bohužel několik dní potom dovolenou). Jakou přesně, to jsem už zapomněla, a teď nevím, protože co tak asi nasadit na EBvirus, že? První onemocnělý kluk měl zase tak netypický průběh, že se to s jistotou poznalo ža asi po 3 týdnech od začátku nemoci, kdy už byl v podstatě bez obtíží a vystačil jen s dietkou.