Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

Já jsem na tom podobně, většinou tak něco nesměle pípnu a pak až když vyjdu z ordinace (nebo z úřadu atd.), tak mě napadá, co všechno jsem měla říct a na co všechno se zeptat a jak se bránit. Hrozně lehko na mne lidé uplatňují svou "autoritu" a lékaři obzvlášť. Také proto, že jsem až do porodu neměla s lékaři moc zkušeností, tak jsem jim to všechno věřila... Ale díky Terezce se zlepšuji, když mám hájit její práva, dnes už se jen tak nedám. (Ale začátky byly těžké, viz. můj příspěvek o Bulovce). Tak si držme palce, ať nám to jde čím dál líp :-) A ať čím dál líp snášíme tu lidskou blbost a aroganci. Já jsem z toho totiž vždycky špatná ještě 14 dní.