sedím tu a brečím, co jiného se dá dělat... Jen jsem Vám chtěla říct, že i když to bude znít strašně, je dobře, že odešla, moje maminka prodělala hepretickou encefalitidu a dnes mě občas pozná a potřebuje 24 hodin asistenci. Až se mi v červenci narodí první dítě, ani o tom nebude vědět, pokaždé je znovu překvapená, že jsem těhotná. Naštěstí si to všechno vůbec neuvědomuje. Přiznám se, že jsem prosila Boha, aby mohla odejít, jestli to pro ni bude lepší, to když ležela na JIP a nikdo nevěděl, co domnělý nádor udělá, herpesin nasadili hned, jak to zjistili, ale bylo pozdě. Nechci být litována, chci jen říct, že takhle už jí je dobře, je Doma. Je mi to moc líto.
Předchozí