Vypadá to, jabo by všichni předpokládali, že až (pokud) budou je nekuřácké restaurace (nemyslím hospody), že do nich kuřáci nebudou chodit? Je snad problém se naobědvat bez cigarety a pak si jít zapálit ven?
Mně kouření (i psí hovínka, odpadky, plivance, případné injekční stříkačky i zplodiny z aut a z komínů i drogy) na veřejnosti vadí. Vadí mi jít po ulici za továrním komínem, vadí mi cigaretový kouř na chodbě. Kdekoli ve městě si na chvilku s holčičkami sednu, do tří minut nám někdo kouří pod nos.
Vadí mi, že jeden kuřák na autobusové zastávce málem spálil mojí holčičce tvářičku (dal ruku s cigaretou dolů jen o 10 centimetrů vedle). Od té doby se kuřáků bojím.
Lidé jsou "vychovaní", že kouř se rozptýlí, kuřáci nesmrdí, odpadky uklidí město, plive se na zem, psí hovínka z chodníku spláchne déšť (poté, co do nich 30 lidí šlápne).
Udělejme s tím něco. Někteří kuřáci jsou slušní (stejně jako někteří pejskaři sbírají hovínka po svých psech), spousta se jich ale chová bezohledně. Nepomůže-li na ty neslušné nekuřáky přemlouvání a hubování, je na čase zavést zákon.
Naše děti si zaslouží nevidět cigaretu na každém kroku, nešlápnout do hovínka každý den. Bojím se, aby moje děti nekouřily, aby nebraly drogy. Vychovávám je odmalička, ale příklady táhnou.
P.S. Zkuste každý sebrat aspoň 7 odpadků týdně (a přesvědčit aspoň 3 další lidi) a bude to kolem nás hezčí :-).
Předchozí