Přidat názor k článku Dvě strany pohledu na jednu dětskou nemocnici

My jsme meli minuly rok smulu, takze kazdy z nas si v Motole nejaky cas polezel. Obe holky (tenkrat 2.5 a 0.5 roku) mely u sebe rodice po cely den, jednou maminku a jednou tatinka. Jak doktori tak sestricky se nam snazily vyjit vstric. Samozrejme se vyskytly "provozni" obtize s tim, ze jsem byl jediny tatinek mezi maminkami nebo v jednu chvili to vypadalo, ze nebude volne luzko, takze budu muset spat v kresle. Obe holky se v nemocnici po par dnech otrkaly a prijde mi, ze jim docela prospel, ale ze zacatku, nez si zvykly, byla pritomnost rodicu hodne potrebna. Uklid byl vzorny, deti mely moznost navstevovat v urcitych casech hernu.

Pritomnost rodice v nemocnici se urcite vyplati, protoze rodice znaji sve dite, maji cas mu vysvetlit ruzne zakroky a poznaji, kdy je treba zakrocit "tvrde" a kdy je treba pohladit. Jediny trochu problem nastal pri cevkovani, kdy jsem mel trochu konflik s raznejsi pani doktorkou, ktera me nechtela nechat vysvetlovat prubeh vysetreni po svem, ale i to se vyresilo a nakonec nas chvalila, ze tak sikovnou spolupraci hned tak nema.

Jeste k tomu spani na podlaze, ktere tu nekdo zminovat - me tvrdili, ze to neni mozne z hygienickych duvodu.