Štěpánko, já se dobrovolně nerozhodla rodit doma. Jen jsem to prostě do porodnice nestihla, protože to byl překotný porod! Nikde jsem nepsala, že jsem chtěla rodit doma. Na to jsem nebyla připravená. Jen jsem asi naivně nečekala, že to bude trvat pouze tři hodinky, i když to byl druhý porod. Podvědomě jsem v porodnici rodit nechtěla, ale vědomě ne. Na to jsem docela zbabělec. Je to super rodit doma, ale musí být na to člověk připravený. Manžel to chtěl stihnout autem do porodnice, jenže já už cítila, že to nepůjde. Porodila bych někde v autě. Neměla jsem moc velké bolesti a dobu mezi kontrakcemi jsem si změřila, až už bylo pozdě. Mám takovou hrůzu z lékařských zákroků, že jsem asi podvědomě chtěla zůstat doma, jak už se opakuju. A po příjezdu dr. ještě k nám pod schody jsem od nikoho nedostala vynadáno, jen se tomu usmívali. Dr. se mnou jel do porodnice a tam na mne byli taky v pohodě, dokonce při vizitě přednosta kliniky jen řekl, že to byl překotný porod, a že mi kvůli tomu museli píchnout antibiotika (byli tam medici) a to bylo vše. Když mne dr. v porodnici šil, dost jsem se natrhla, tak jsme ještě vtipkovali společně. A sestra, co přijela se záchrankou, tak se na mne ani nepodívala (ze začátku) a rovnou mne vedli s manželem do sanitky. Myslela jsem, že porodím až v sanitce, ale nestihla jsem to. PA sice také nějaká přijela, ale už byla malá na světě. Samo se mne ptaly PA, jestli jsem to plánovala a jak to probíhalo, ale byly všechny v pohodě.
Předchozí