Přidat názor k článku Události před narozením a jejich důsledky

Any, i Tobě moc děkuji za podporu. Dokázala jsem se víceméně vzpamatovat z toho, že jsem při porodu málem umřela já i holčička, všechny zdravotní komplikace, které následovaly (moje šestinedělí, s dětma cvičení rok s každým 4x denně Vojtu...) pro mě byl nejhorší pocit osamění a hlavně zodpovědnosti, která visela jen na mě (teď už díkybohu ne) nebylo s kým se dělit a řešit starosti a problémy a na druhou stranu ani nebylo s kým se dělit o radosti a pokroky dětí. Bohužel mojí psychickou nepohodu děti cítily a myslím, že je to poznamenalo též.. doufám, že ne trvale.
Díkybohu dětem jsou už 4 roky a žádné zásadní problémy s nimi nejsou, řekla bych, že jsou malinko pozadu, ale ne výrazně a jen v některých věcech, např. až ve třech a půl začaly kreslit obličeje a ve čtyřech postavy. Holčičku všichni milují na první pohled, s klukem je to obtížnější, prý stresové situace a nepohodové prostředí hůře snáší, ale i on je moc šikovný a jsem na oba moc pyšná a jsem ráda, že je mám!