Přidat názor k článku Život s epilepsií

Jsem moc ráda, že jste tento problém popsala. U mě se Epilepsie projevila až ve 23 letech. Měla jsem záchvaty také jen ve spaní. Naštěstí pomocí léků se vše upravilo. Problém nastal, když jsem otěhotněla i přesto, že jsem brala antikoncepci. Některá antiepileptika její účinek zmenšují.
Tenkrát jsem brala Timonil a genetička mi těhotenství nedoporučila. Bylo to asi 3 měsíce před svatbou. S manželem jsem zvažovali všechna pro i proti a nakonec jsme se rozhodli těhotenství ukončit. Asi by bylo miminko v pořádku, ale jsem srab a představa, že by mohlo být postižené mě
ničila. Nevzala bych si na svědomí, že díky mému rozhodnutí moje dítě neprožije plnohodnotný život.

A tak jsem šla na potrat a brečela dnem i nocí. Pak ale najednou nebyl na nic čas, přípravy svatby mě zaměstnávaly natolik, že jsem dočasně na vše pozapoměla. Mezitím jsme ve spolupráci genetičky a neurologa vybrali lék ( Lamictal ) který se smí užívat v těhotenství i při kojení. A tak se stalo, že během svatební noci, nebo krátce po ní jsem přišla do jiného stavu. Vše proběhlo tak jak mělo, včetně porodu a narodila se mi krásná zdravá holčička.

I já mám strach, zda tuto nemoc nezdědí po mě, ale pevně doufám, že se tak nestane :o))))

Řidičský průkaz nemám a ani nechci, nevzala bych si na svědomí, že by se při jízdě něco mohlo stát mojí holčičce. Ale můj neurolog tvrdí, že když je člověk 2 roky bez záchvatů, řidičský průkaz může mít.

Přeji tedy všem epileptičkám život bez záchvatů, Blaženka