Kojit, kojit...
Na tyto slova jsem opravdu alergická.Taky jsem se těšila, jak budu kojit,nebudu používat lahvičku ani dudlík. Ale po porodu byla malá v inkubátoru, já jsem měla o ni strašný strach. Dětské sestry ji dokrmovaly - lily jí mlíko rovnu do krku (někdy 70ml jako jednu dávku).Malá pak dlouho spala a nepomohlo ji budit. Prostě byl to boj. Doma jsme se snažily kojit,dokrmovat z AVENTU,ale malá vůbec nesála. Já jsem se tomu ani nedivila, po tom, co s ní dělali v porodnici. Pak se ještě sestry divily, proč nekojím. Každý se nás ptal: "a kojíte, kojíte?"Stresovali mě i manželovi rodiče:"a už máš mlíko? Musíš hodně pít" Prostě musíš, musíš....Byla to pro mě hrozná doba. Připadala jsem si méněcenná, neschopná. Teď na to kašlu. Nakonec jsem se dopracovala k odstříkávání 160ml denně - 1 dávka pro malou. Ve 4měs. jsem ale skončila, mlíko se prostě ztratilo. Malá teď papá nutrilon a brzo přejdeme na zeleninku. Pokud nám bude štěstí přát a budeme mít druhé mimi, tak snad to konečně s kojením vyjde. A pokud ne, tak už si s tím hlavu lámat nebudu. Mějte se hezky Helena
Předchozí