Přidat názor k článku Když mlíčko neteče

Jůůů, to mi mluvíš z duše!I já jsem měla předsevzetí kojit co nejdéle, ale dopadlo to následovně : rodila jsem ve Vrchlabí, porod byl dlouhej ale v pohodě, malou jsem dostala hned na břicho a manžel byl celou dobu u mě, takže celkem idylka, ale když jsem chtěla pomoct přiložit Zuzku hned na sále k prsu( a měla jsem to i v porodním plánu, když všude píšou jak je včasný přisání důležitý, že) primář mi řekl, že to nedělaj, že jsou děti ještě
oblblý po porodu.Zuzka mi teda oblblá nepřipadala, měla apgar 10,10,10 a byla čiperná ( a je furt ), no dobře, tak jsem čekala, že mi pošlou někoho na pokoj. Nechtěli nás asi s manželem rušit, ale sestřička přišla asi až za 2 hodiny a to už byla Zuzka ospalá, tak neměla zájem. Kromě knížečky od laktační ligy mi sestřičky žádné polohy při kojení neukázaly, furt jsem se jich ptala, jestli to dělám dobře. V tomto směru jsem čekala od sestřiček větší aktivitu.Mlíko se mi udělalo až 4 den ( a to jsem pila asi 5 litrů denně) a z mleziva malá nepřibírala ( přesto spala jak dudek a neřvala hlady), tak jsme dávali příkrm stříkačkou. To se sestřičky snažily a dávali mi hadičku k prsu, aby malá zároveň stimulovala tvorbu mlíka. Stresovalo mě to neustálý vážení před a po kojení (hlavně když jsem viděla napsaný "výsledky" ostatních maminek), ikdyž chápu, že je to asi důležitý.Po příchodu domů se mi zase prsa nalily až moc, že se malá nemohla přisát( taky trvalo, než mi došlo čím to je). Zuzka ač neměla žloutenku spala jak dudek, celou noc a přes den klidně 5 hodin, když jsme jí budili byla jak omámená, moc toho nevypila.Nepřibírala na váze a já začla bejt ve stresu, ještě jsem chtěla mít doma uklizeno, tak jsem moc neodpočívala- výsledek = málo mlíka.Tak jsem začla odpočívat, pít, jíst, mlíko teklo moc rychle, tak jsem kojila "na tanečníka a v záklonu" ale Zuzka furt přibejvala málo. Doktorka měla ze začátku výdrž a já taky. Byla jsem u ní pečená vařená, kojila jsem v čekárně a pak jsme Zuzku vážily a vypila toho dost, tak to už nechápala ani doktorka ale když Zuzka nebyla za měsíc na svý porodní váze, doporučila mi, ať jí přikrmuju umělkou. Ze začátku jsme jí přikrmovali hadičkou a jak tady poznamenala jedna paní je to nejhorší babračka a nervy ( kolik jí dát, aby nebyla přejedená a zárověň aby jí to stačilo)zároveň začla po umělce víc blinkat.To už jsem psychicky nevydržela a začla jí 1 krmení dávat z flašky a další jsem jen kojila ( ale asi to byla chyba, začlo se mi dělat míň mlíka). Zuzka to takhle zvládala 2 měsíce, bohužel stále více ve prospěch flašky, kterou začala po těch 2 měsících preferovat.S kojením jsme skončili, když malá dostala zánět průdušek, byla zahleněná a u prsa nemohla pořádně dejchat. prostě už ho nechtěla a když jsem jí prs nutila, dostala hysterák.Teď je Zuzka na umělce, sní toho o polovinu míň než je v návodu a pěkně přibejvá ( ale neni žádnej vařbuch), blinká o sto šest, ale je spokojená. Je mi toho kojení furt líto, ale umělka má taky svoje výhody- člověk má větší volnost.Co se týká nemocnosti, mám několik kamarádek, jejichž plně kojené děti jsou každou chvíli marod. Zuzka po mě zdědila atopický ekzem, ale osypala se už po 14 dnech a to jsem ještě kojila.Myslím si, že svoje druhé dítě bych už díky zkušenostem mohla plně kojit, ale když to nepůjde, tak už si s tím nebudu dělat takovýhle hrozný nervy.Možná že před 100 lety neměli matky problémy s kojením, protože to tak neřešily a nebyly tak vystreslý, taky to viděli od malička v praxi, žily na vesnici pospolu několik generací a ne jako dneska sociální izolace v paneláku a na problém s kojením si volat laktační poradkyni.to jsem se nějak rozepsala :)