Nezapomenu ten nadšený výraz, když jsem synovi nainstalovala anglický slovník, který vyhledané výrazy přeříkává namluvené rodilým mluvčím nahlas. Jako první slovo si sám vyzkoušel "penis". (Je mu 10 let a rád šokuje okolí) Pak chodil a všem členům rodiny radostně sděloval anglickou výslovnost. Když zjistil, že z naší strany není skoro žádná reakce (já i manžel jsme pokývali hlavou a ubezpečili ho, že toto slovíčko v běžné konverzaci jistě velmi často upotřebí), tak zkusil ještě další podobné výrazy a pak toho nechal. Myslím, že nějaká přehnaná reakce nemá smysl, naopak si dítě zapamatuje, že se jedná o něco zvláštního. Když se v rodině jinak mluví slušně, tak ho to nemůže zas tak zkazit.
Jinak se mohu podělit o včerejší historku s neslušným gestem (dle slovníku mích dětí "fakáčem"). Starší syn - 12 let - ho udělal na mladšího, když jsem mu dala v nějaké malicherném sporu za pravdu. Okamžitě jsem po starším synovi vystřelila s nataženou rukou (nebiju ho, hrozil mu jenom výchovný štulec), starší ale hbitě uhnul a vesele na bráchu vykřikl "Jindro, jsi jednička!" To se člověk pak ani nemůže na ty děti zlobit, co? :-)))
Předchozí