Pridam sem jeste jednu kojici historii. Mela jsem stejny problem jako autorka clanku, ale reseni bylo trochu jine, tak snad me zkusenosti taky nekomu pomuzou. V porodnici radil každý něco jiného, hlavne mi tvrdili, ze mam kojit 1.den 10 ml, 2.den 20 ml atd., ale mleko neprichazelo a neprichazelo. Pripadala jsem si jako na tabore, kde se mi nedari plnit bobriky. Některé sestry byly dost neprijemne a rozhodily me tak, ze jsem i brecela. Jine byly naopak hodne, jedna starsi rikala, ze mleko muze prijit klidne az za ctrnact dni po porodu. Ja jsem se ale plne nerozkojila ani za ctrnact dnu, snazila jsem se, ale Kubik nepribiral, tak jsme dokrmovali. Az po dvou mesicich jsem se odhodlala navstivit laktacni poradnu, protoze dokrmu bylo zapotrebi cim dal vic. Poradkyne mi nejdriv opravila polohu pri kojeni, o ktere jsem se domnivala, ze je podle vsech pravidel. Doporucila kojit mnohem casteji, po kazdem kojeni odstrikavat a dokrmovat maximalne 30 ml strikackou, kdyz to jinak nepujde. S tim dokrmovanim jsme trochu svindlovali, prvni dny jsem vecer davala tak 100 ml, protoze ten rev neslo vydrzet, ale pak uz to nebylo zapotrebi. Prvnich par dnu jsem skutecne jenom sedela na gauci a kojila nebo odstrikavala. Myslim, ze zlom nastal, kdyz jsem jednou misto kojeni jenom odstrikavala a odstrikala jsem za chvili asi 80 ml. Predtim jsem totiz nejak neverila, ze tam to mleko je, nikdy jsem ho vlastne nevidela a Kubik byl porad nespokojeny. Asi po tydnu jsem uz plne kojila a pak uz to probihalo jako podle prirucek, prikrmy od sesti mesicu a kojim doted. Myslim, ze pro kojeni je opravdu nejdulezitejsi pohoda a sebeduvera, ale ta se bohuzel neda koupit v lekarne. Takze, mile novopecene maminky, kterym to nejde, nehazejte flintu do zita, treba se to jeste podari. A kdyz ne, tak se taky svet nezbori.
Předchozí