Milé maminky,
chci se s Váma podělit o následující zkušenost. Taky jsem si moc přála kojit svoje první miminko. Ze všech dostupných knih poučená, že kojení se přirozené a samozřejmé mě ani na chvíli nenapdlo, že toto nebudu moci svému děťátku umožnit. Po hezky prožitém těhotenství a téměř bezproblémovém porodu našeho miminka(porodní váha 4,17kg)jsem se těšila na to, jak si ty chvilky při kojení budu užívat.Adámek se správně přisál už v porodnici a čtvrtý den nás pouštěli domů, Adámek přibíral a pil na jedno přiložení k prsu 40 až 60ml, takže pohoda.I první týden doma byl celkem dobrý,snažila jsem se kojit v noci po třech hodinách a přes den, jak si řekl. Při prní návštěvě poradny přibral 140g za týden. Tak jsem byla ráda, že dítě přibírá a já to zvládám, sice všelijak. Podotýkám, že manžel měl dovolenou a spolu se mnou se o miminko staral a hodně mi pomáhal s domácími pracemi.Tak jsem mohla být relativně v klidu, ale já jsem přestala být, prostě to nešlo. Byla jsem hodně uanvená,odpovědnost za dítě byla tak silná, že ty první noci doma jsem téměř nespala a malého kontrolovala. A brzy přišlo období,kdy plakal v kuse 4 nebo 5 hodin, když to bylo přes den, tak to šlo, v noci jsem z toho byla totálně vyčerpaná. Pak plakal i celé dny. Už jsem to nevydržela a došla s ním k dětské lékařce, ujistila mě, že ho jen bolívá bříško a že se s tím nedá nic dělat. Ale bylo to jinak. Adámek křičel hladem. Tak když jsem pak přišla s měsíčním miminkem k lékařce, měl 3,75kg, takže ubyl za 14 dnů skoro půl kila. Kde je chyba? Lékařka mi řekla, že mám slabé mléko, nesouhlasila jsem s ní. Při kontrolním kojení se zjistilo, že Adámek z psu nic nevypije. Rozhodla jsem se bojovat za kojení. Okmžitě jsme s manželem koupili kojeneckou váhu, Adámka jsem přikládala co nejčastěji. Zavolala jsem laktační poradkyni, ta mě naučila správnou techniku kojení (mám velká prsa a miminko jsem přikládala tak, že nemohlo dostatečně sát). Na radu kamarádky jsem si koupila homeopatické léky na podporu kojení, pila jsem bílou kávu a čaje na podporu tvorby mateřského mléka třikrát denně. Nedělala jsem nic jiného než jedla spala a kojila. Už jsem tady měla maminku a manžela, kteří se starali o všechno ostatní. Umělé býživě jsem se bránila, co to šlo. Ale Adámek plakal hlady, prostě mlíčko v prsách nebylo. Když jsem šla do lékárny koupit Nutrilon, tak jsem celou cestu plakala, jak jsem neschopná matka, že neumím kojit.Cítila jsem se hrozně. Tak jsem začala Adámka přikrmovat a pořád jsem se snažila kojit. Bylo to tak půl napůl,kolik vypil z prsu, tolik potřeboval z lahvičky. Moc jsem se bála toho, že si na lahvičku od Aventu zvykne a prs nebude chtít.Postupně ale začal víc pít za lahvičky a z prsu čím dál méně,pořád jsem to kojení nevzdávala. Postupně přestal z prsu pít úplně, někdy nevypil ani 10ml, přes všechny mé opatření na podporu kojení mléko opravdu nebylo. Tak už jsme jen na Nutrilonu. Adámek má 4 měsíce a 7,7kg, tak přibral hodně, je zdravý a spokojený.
Takže milé maminky, pokud opravdu nemáte mléko a kojení vám nejde, nezoufejte. V jednom pořadu o kojení jsem slyšela tuto větu. Dítě potřebuje spokojenou a pohodovou matku. Je lepší nekojící spokojená maminka než kojící a vystresovaná.
Dlouho mi trvalo, než jsem se vyrovnala s tím, že nemůžu kojit, ale nedá se nic dělat, pokud mléko není, tak přece nemůžeme nechat děťátko plakat hladem.
Blanka
Předchozí