Já taky rodila ve FM. Pořád jsem nebyla otevřená, tak jsem šla vždy zpět nahoru na pokoj pro šestinedělky. Tak manžel mohl být jen v době návštěv. Pak musel pryč. Bylo mi tam dost trapně. V době návštěv tam mamině vedle přišla návštěva a já tam hekala. No, opravdu bych to už zažít nechtěla. Co 3 hodiny jsem chodila dolů na sál na monitor. Na hekárně nebyla žádná mamča. Tak mě to docela naštvalo, že jsem tam nemohla být já. A třeba bych mohla použít i balon, ribstole, ... Takhle jsem ležela nahoře v pokoji a bez manžela. Až mi praskla voda, tak mě nechali na sále a manžel mohl za mnou. Nejdříve musel jít zaplatit 500 Kč, pak u mě chvíli byl, pak ho vyhodili a čekal v tom malém pokoji. A za další hodinu mě vzali na císaře. Za těch 500 Kč mu pak dovolili, aby si mimi vyfotil. Docela drahé, ne?
U druhého dítěte jsem už věděla, že otce na 1. dobu porodní ke mě nepustí. Když jsem dostala bolesti, ležela jsem nahoře na pokoji sama. Tak jsem si to tam taky sama přes noc odhekala. Ráno, když přišla sestra, tak mě poslala dolů na monitor. Měla jsem stahy minutu a půl a pak půl minutovou přestávku. Jiné by už asi mohly tlačit,ale já jsem se ještě nezačala otevírat a děloha byla vysoko. Tak jsem na sále čekala přes hodinu na doktora. Dovolili mi jít na hekárnu. S druhou mámou jsme si perfektně pokecaly, řekly si, jak se kroutit - dokonce jsme si mohly vzít i balon, ... V přítomnosti té druhé maminy mi to ani nepřišlo, že na pana doktora čekám víc jak hodinu. Manžela jsem ani nevolala, stejně by ho na sál dříve než by doktor rozhodl, nepustili. Nakonec jsme šla zase císařem. Manžel si pak mimi vyfotil. A tentokrát zadarmo.
Docela mi vadilo, že nemocnice slibovala přítomnost otce u porodu. A zatím z těch 17 hodin, co jsem rodila první mimi, mohl u mě být jen po dobu návštěv a půl hodku na sále. A ještě za to musel zaplatit 500 Kč.
Předchozí