No mě zas nikdo nenabídl celkovou anestezii. Když budu i další mimi rodit císařem, což se možná stane, určitě už ne v epidurální anestezii. Já vůbec nevěděla do čeho jdu a i přes úžasný operační tým jsem si říkala "probůh, tohle tělo tady na stole, to přece nemůžu být já, to se mi snad zdá, to fakt nemůže být pravda". Páč opravdu cítíte každý pohyb a tah ve vašem břiše a vybavování miminka z dělohy........ no v divnější a šílenější situaci už se asi v životě neocitnu.
Epidurál je super hlavně proto, že je možnost okamžitě vidět miminko. Ale, co si budeme povídat, operace je operace, mimi vám ukážou na 10 sekund a šup s ním pryč. Nejvíc si to užil náš tatínek, který ho choval 20 minut, než mě zašili. A pak jsem mimi viděla až asi za 12 hodin. A na JIPce ? Já ani moje spolukolegyně jsme přívalem toho adrenalinu nemohly snad 24 hodin usnout. A jen bolest, bolest, bolest a "prosím vás, kdy mi přivezete miminko ?"
Takže příště celkovou anestezii a nebo si opravdu na 100% vydupat hned po zašití přiložení mimi k prsu a chvilkový pobyt s ním i s tatínkem. Jinak ten epidural pozbývá smysl.
P.S. Pro maminky s císařem : Taky jste dostávaly oxytocin (či jak se tomu vlastně říká) na rychlejší zavinování dělohy? V kombinaci s tou čerstvou dírou v břiše....... Ouvej jouvej, kéž bych příště rodila normálně...
Předchozí