Přidat názor k článku Spontánně nebo císařským řezem aneb epidural ano nebo ne?

Mám úplně stejné zkušenosti. Zuzanka se odmítla obrátit přes jakékoli cvičení. přiznám se, že jsem měla strach z přirozeného porodu, bála jsem se, že se něco nepovede, a tak, když doktorka po vyšetření řekla, že jestli chci rodit spontálně, tak ona si bere dovolenou, protože mám malou pánev, celkem jsem si oddychle, že budu rodit císařem. Zvolila jsem epidurál. Po převezení na sál a píchnutí injekce mi provedli řez, mimi vyndali, ještě jsem zaznamenala, že je to holčička, manžel mě držel za ruce a pak už si pamatuji jen šílenou bolest na hrudi a pod ní. Anestezioložka mě inhed uspala, takže jsem se probudila až na JIP. Vysvětlili mi, že jsem měla malé bříško, miminko nemělo místo, tak se tlačilo dovnitř, všechny orgány mi posunulo a když ho vyndali, tak se vnitřnosti vrátili zpátky na místo. vzhledem k tomu, že jsem dostala jak epidurál, tak celkovou anestezii najednou, a asi i jsem citlivější na léky, první den na JIP pro mne byl strašný, zmítala jsem se v halucinacích s hysterickými záchvaty, že nebudu chodit, protože nohy jsem místo za tři začala cítit až za pět hodin. Zuzanku jsem vnímala pořádně až po 30 hodinách po porodu. No, když to shrnu, už nikdy více. Pokud porod, tak přirozený, když císař, tak po narkózou.
Jiřina a Zuzanka