Přidat názor k článku Spaní v mámině a tátově posteli může být pro děti osudné

Monty,
jen blázen by dával mimču do postýlky polštářek nebo peřinku, v které se udusí. Naše mimčo spí v postýlce, má takovou flísovou dečku, když je chladněji, tka spacák (pytel s výstřihem na hlavu a na ručičky, nemůže se do toho zamotat.
Zvuky jsou z postýlky slyšet úplně stejně jako z rodičovské postele (je pravda, že já mám postýlku na kolečkách a přitahuju si jí ke své posteli, tkaže prcek je nadosah a nadoslech). Už se mi párkrát stalo, že jsem měla prcka v náručí dřív než jsem si uvědomila, co jsem to vlastně slyšela (divné "zakuckání", podezřelé polykání a slintání atd.)
V noci taky nepláče, zhruba od termínu porodu (byl narozený v 33. týdnu) spí po pěti hodinách, teď, ve skoro 4 měsících spí cca 12 hodin s jedním kojením.
Myslím, že je v postýlce rád, vždycky se v ní trochu "upeleší" a spinká. Nemáme problém s uspáváním (respektive žádné "uspávání" neprovozujeme - převlečeme do "pyžamka" - froté overal - nakrmíme, necháme odříhnout, u toho obvykle během pár vteřin dost vytuhne a jde do postýlky.

Přiznám se, že když mám mimi v posteli, tak se absolutně nevyspím. Takže u nás byla ta volba poměrně jasná. Navíc v postýlce může mít hlídač dechu, což mi u předčasně narozeného dítěte přijde jako rozumné opatření.