Přidat názor k článku Žalobníček žaluje, po nose si maluje

Ano přesně, co jsem chtěla říci jsem řekla! Považuji to za rýpání se v něčem, co ne vždy je tak závažné, jak se zde snažíte lidstvu sdělit. Mám dvě děti a obě se mi přiměřeně věku (4 a 9 let) svěřují - buď hned nebo po určité době (to spíše ta starší), když je vhodná doba nebo to považují za vhodné nebo prostě jen přijde řeč na dané téma. Obě dvě slýchávají "nežaluj" - nemám pocit, že by je to nějak traumatizovalo. Prostě žalovat se nemá - přesně jak bylo uvedeno dále v příspěvcích - malí bonzáci to v životě daleko nedotáhnou. Něco jiného je ovšem svěřit se s negativním zážitkem a něci jiného je 15x za minutu přijít s "mami, ona mi nechce dát na počítači Barbie". Prostě i tím, že jim člověk řekne "nežaluj a vyřeš si to sama" je vybavuje do života - a to nikoliv traumatem, ale radou a zkušeností, že ne vždy jim bude stát za zadkem maminka, která jako kvočna vyřeší (mimo jiné neřešitelné, pokud máte 2 a více dětí). Což vy evidentně nemáte. Pochopíte možná pozdji jako já pochopila spoustu věcí.....život s jedním dítětem je jiný než život s 2, 3 či více dětmi. A stejně jako vy "se vždy namíchnete", namíchnutá jsem byla i já. Prostě váš přístup a obranářský postoj, který signalizuje jsem vždy ve střehu, mi nesedí. Nerada bych vás potkala nedej bože někde na písku, kde se děje tolik věcí a spousta dětí žaluje.....co děláte vy? Nakonec se za své dítě perete, aby trauma nemělo? Ale to je fuk, je mi to jedno. Váš příspěvěk byl zlý, tak jsem reagovala, to je vše.